Historie ženšenu
Panax ginseng byl poprvé objeven před více než 5000 lety v Číně v horách Mandžuska. Brzy vešel ve známost a pro své posilující a omlazující schopnosti a pro svůj tvar připomínající lidskou postavu se stal mocným symbolem božské harmonie na zemi.
 
Ve třetím století před naším letopočtem čínská poptávka po ženšenu vedla ke vzniku mezinárodního obchodu s tímto kořenem. Korea tak získávala za divoký ženšen čínské hedvábí a léčivé přípravky. Počátkem 20. století byla poptávka po ženšenu vyšší než dostupné zásoby divoce rostoucí byliny a Korea zahájila komerční umělé pěstování ženšenu, ve kterém pokračuje dodnes.
 
Jeho pěstování je obtížné a dosažení dostatečné zralosti pro sklizeň trvá 4 - 6 let.
 
Kořeny se nazývají ťin-čchen, což znamená „podobný člověku“ - protože kořen má často tvar lidské postavy.
 
Později dostal ženšen botanický název Panax, pocházející z řeckého slova „panacea“, které znamená „všehojící“, takové vlastnosti jsou ženšenu skutečně přičítány.
 

O tom, jak začal být ženšen používán k léčbě, existuje mnoho legend:

Jedna z nich vypráví, že tuto léčivou bylinu poskytly člověku víly. Jiná dávná čínská legenda uvádí, že prvním člověkem, který ukázal na lékařské využití ženšenu, byl přibližně před 2500 lety Konfucius. Podle další historky objevil léčivé vlastnosti ženšenu čínský filozof Lao Cu.
 
Ještě další mýtus tvrdí, že za vlády dynastie Suej býval každou noc slyšet lidský vzlykot, až rolníci našli místo, odkud tento zvuk vycházel. Když chvíli kopali v zemi, vyhrabali kořen, tvarem se překvapivě podobající lidskému tělu.
 
Nejstarší a největší kořeny jsou pokládány za nejcennější a bývaly vyvažovány zlatem. Kořeny ženšenu mohou dosáhnout stáří více než 100 let. Protože byly ceněny jako „nebeské“ (božské), byla jich hodna pouze čínská elita. Kořeny nižší kvality byly známy jako „pozemské“ a byly tedy určeny pro prostý lid.
 
V oblastech svého přirozeného výskytu byl ženšen člověkem využíván odpradávna. Jako lék byl ženšen poprvé popsán kolem r. 456 nl. v Šen-Nongově knize bylin (Šen-Nong Pen Cao Ťing) a své postavení v TCM si udržel dodnes. Příznivé účinky dlouhodobého užívání ženšenu si uvědomují lidé v Severní Americe a Evropě až od konce 60. let minulého století. Přestože je ženšen jak pro čínské, tak pro domorodé americké bylináře nanejvýš uznávanou bylinou již od dávných dob. Jak tito staří léčitelé věděli, tato bylina pomáhá zachovat rovnováhu mysli i těla.
 
Průkopníky moderního výzkumu ženšenu byli sovětští vědci N. Lazarev a I. Brechman. Brechman a jeho následovníci poprvé přistoupili k výzkumu východních lékopisů metodami evropské vědy v letech (1954-1969). Kolem této doby došlo i k vyjasnění chemické struktury panaxosidů.
 

Současnost

Panaxosidy a další obsahové látky ženšenu jsou na molekulární úrovni čím dále tím lépe prozkoumané. Seriózní výzkum ženšenu se v současnosti už nezabývá spekulováním jestli jsou účinky ženšenu mýtem nebo realitou, ale posunul se k jejich přesné kvantitativní analýze .
 
V současnosti roste ženšen divoce pouze ve vzdálených lesích Mandžuska a Severní Koreje, v jiných částech Asie však byl již vytěžením zlikvidován.
Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.