Eleutherococcus senticosus

Běžné názvy: sibiřský ženšen

Latinský název: Eleutherococcus senticosus

 
Sibiřský ženšen je běžně se vyskytující produkt, kterému se obecně říká ženšen. Nejedná se o pravý ženšen, protože nepatří do rodu Panax. Je však se skupinou ženšenů příbuzný, protože také náleží do rostlinné čeledi Araliaceae, velmi velké skupiny zahrnující také ďáblovu hůl a sarsasparillu.
 
Tento druh ženšenu pochází z lesů východního Ruska a proto je znám jako sibiřský ženšen. Latinsky se nazývá Eleutherococcus senticosus. Byl objeven v padesátých letech ruským lékařem Bekhmanem. Po dvacetiletém důkladném výzkumu a pokusech došel Bekhman k závěru, že tato úžasná rostlina zlepšuje adaptaci těla na zátěž a přirozeně reguluje tělesné funkce – je skutečně adaptogenní bylinou.
 
Sibiřský ženšen užívají atleti, aby zvýšili svoji fyzickou odolnost. Pomáhá jim rychle a úplně se zotavit z celkového vyčerpání při intenzivním tréninku. Sibiřský ženšen neobsahuje v kořeni chemické látky zvané ginsenosidy, ale údajně obsahuje látky podobné (obsahuje glukosidy známé jako eleuterosidy, polysacharidy glykanového typu zvané eleuterany a také glukózu, maltózu a sacharózu.).
 
Pěstuje se hlavně v Rusku a Číně a je domovem ve východním Rusku a až na japonském ostrově Hokkaidó. Běžný název ženšen je s touto rostlinou tak pevně spojen, že se jej pravděpodobně nikdy nezbaví, zákazníci by však měli vědět, že se nejedná o pravý ženšen.
 
Sibiřský ženšen je znám pro svoji schopnost bojovat proti únavě a odvracet nachlazení a chřipku.
 
Může být také velmi užitečný pro přizpůsobení se změnám časového pásma nebo nadmořské výšky. Zmírňující účinky jsou s největší pravděpodobností výsledkem zvýšeného energetického metabolismu a zvýšené oxidace tkání spolu s vyšším spalováním laktátu a pyruvátu. Sibiřský ženšen také účinně mírní příznaky menopauzy, jako jsou náhlé výkyvy nálady nebo přecitlivělost.
Tisknout stránku Vytisknout stránku